K dílu Pohádka o nalezeném štěstí by se stručně dalo říci, že jde o klasický příklad dobového repertoáru lehčího, odpočinkového charakteru. V podtitulu čteme, že jde o „baletní báchorku“, avšak hned při pohledu na soupis účinkujících poznáváme slavná jména činoherců (F. F. Šamberk, Jindřich Mošna). Právě tedy činohra kombinovaná s bohatým tanečním doprovodem, velkolepou scénografií a kostýmy, tajemný svět pohádkových bytostí a to vše zarámované živým obrazem a závěrečnou apoteózou byl divácky vděčný formát. Na oblibu tohoto „multižánru“ vsadili tvůrci Pohádky, tedy choreograf a baletní mistr Augustin Berger coby autor textu a tanců a skladatel Karel Kovařovic.
Děj Pohádky je zajímavou kombinací typických prvků českých pohádek – odměna za dobrý skutek a šťastný konec – a skutečně fantastického nápadu, jakým je soutěž o nejlepší paštiku. Do chudého příbytku matky s dvěma dětmi zavítá starý pocestný a prosí o kousek chleba. Na přímluvu děvčete Boženky mu matka dá část posledního kousku chleba.
Boženka se rozhodne odejít do světa a živit se sama a v noci tajně opustí domov. Dobře obstojí ve zkoušce, kterou jí uloží dobrá víla, a ve které má volit mezi zlatým vějířem a železnou lžící. Vějíř se jí sice líbí, ale rozhodne se pro lžíci coby užitečnou věc. Díky kouzelné lžíci pak Boženka vyhraje turnaj kuchařů o nejlepší paštiku pro krále a dostane odměnou tisíc dukátů. Hodný skřítek jí pomůže najít cestu domů, kam přijde právě včas, aby uchránila svou matku od žebroty.

Nové dekorace: "Síň v královském paláci" a "Krajina". V reprízách hráno s: Krylov, Medvěd námluvčím (č), Labiche-Michel, Následky prvního manželství (č).