Scénické provedení Kytice, cyklu skladeb pro sóla, smíšený a dětský sbor a malý orchestr na lidové texty, je sugestivní výpovědí dotýkající se věčně platných hodnot v životě člověka. Osm střídavě se prolínajících vokálních a instrumentálních skladeb, které se pojí do dvojic (Předehra - Sestra travička, Selanka – Kravarky, Intráda - Milá nad rodinu, Koleda - Člověk a smrt), vypráví příběhy lásky, života a smrti. Jejich taneční vizualizace, vkusně podpořená projektovanou animací, značně přidává na výsledném dojmu a podtrhuje silný emocionální náboj tohoto jedinečného hudebního díla. Jevištní obraz se nesnaží o popis příběhů jednotlivých hudebních předloh, nýbrž vychází z hloubky a podstaty skryté ve filozofii lidového umění. Představení vyznačující se formální strohostí, avšak naprostou jasností sdělení je naplněno silným výrazem a hlubokým prožitkem všech interpretů.

„Bohuslav Martinů a hudba jeho Kytice z květů lidové poezie, drsně objímající, prostá i hluboká zároveň ve svém sdělení. Stejně jako dávné příběhy těch, co žili před námi. Jakoby jejich osudy byly po staletí ukryty někde hluboko v našich kořenech.
Není snad v každém z nás kousek „Uliány“, která se pro lásku vzepře osudu, nebo trocha vášnivě vyzpívané milostné touhy „kravarek“? A nenašla by se i dnes „milá“, která by za svého milého život dala?

Příběhy minulé, dnešní i budoucí.
Láska mnoha barev a vůní, láska s příchutí pelyňku i čarovné svatojánské byliny či láska člověka vonící chlebem. Láska na straně jedné – to je Kytice Bohuslava Martinů. A na straně druhé všudy přítomná smrt. Není zlá, i když přichází nenadále až člověka děsí a mrazí. Ona musí přijít, protože v každém životě je zárodek smrti. Ale stejně tak je i v každé smrti zárodek nového života. Tak to bylo, je a bude. Láska, smutek, nenávist, zrození, smrt, touha, bolest, naděje…

Kytice Bohuslava Martinů mně voní. Voní člověkem a životem. Snažila jsem se uchopit a dokreslit těchto několik věčných motivů života, cítit společně s hudbou Bohuslava Martinů, splynout s květy jeho Kytice, jejíchž vůně nevyprchala a semena jsou stále plná duchovní síly i pro dnešního člověka.“ Ladislava Košíková, choreografka


Účinkuje taneční soubor Hradišťan, Pražský filharmonický sbor, Kühnův dětský sbor a Pražská komorní filharmonie

Délka představení: 50 minut

Inscenace je uvedena ve spolupráci ND s Mezinárodním hudebním festivalem Pražské jaro.

Program:
Bohuslav Martinů: Nokturno fis moll, H 91

Bohuslav Martinů: Kytice, H 260
I. Předehra
Sestra travička
Selanka
Kravarky (Volání pasaček)
Intráda
Milá nad rodinu

II. Koleda
Člověk a smrt