Vláda tmy (Velké dram. divadlo G.A.Tovstonogova, Petrohrad, Rusko) (Činohra)
Stavovské divadlo, od 04.10.2010 do 04.10.2010 (1x)
Popis
L. N. Tolstoj
VLÁDA TMY
aneb „uvízl jen drápkem a je s ním ámen“.
Hra o pěti jednáních
Hra L. N. Tolstého „Vláda tmy“ byla poprvé uvedena v roce 1895 na scéně Divadla Literárně-dramatického sdružení (dnešní scéna Velkého dramatického divadla). Po více než sto letech se BDT opět vrací k dílu velkého ruského spisovatele. Tato hra byla napsána v roce 1886, avšak v mnoha ohledech je v souladu s naší dobou, dobou morálních a duchovních změn.<br> Pojem „vlády tmy“ u Tolstého odpovídá evangeliu, kde se tma ztotožňuje s myšlenkou pekla a zkázy a světlo představuje naději a ráj. „Vláda tmy“ vyjadřuje nejen náboženské, ale i filozofické ideje tohoto velkého ruského autora. Tma je morální slepota lidí, kteří jsou potrestaní pro uspokojování svých hanebných pohnutek. Vláda „tmy“ je podle Tolstého tragédií zoufalství, tragédií těžkého řetězu hříchů, který spoutává člověka. „Vláda tmy“ je však také cestou k morálnímu vzkříšení prostřednictvím pokání.<br> Estetické krédo Velkého dramatického divadla spočívá v tom, že klasická literatura tvoří základ repertoáru, který podněcuje diváky k zamyšlení nad závažnými světonázorovými otázkami a problémy.<br><br> „Vláda tmy“ měla být původně uvedena v Alexandrinském divadle v roce 1887. Záměr vytvořit inscenaci iniciovala herečka Maria Savina. Poté, co se dozvěděla o tomto díle, Savina požádala Lva Tolstoje o svolení uvést hru jako své benefiční představení. Spisovatel souhlasil a poslal jí kopii hry s přáním úspěchu. Dokonce byl ochoten provést v díle škrty v případě cenzorských námitek. Záměr hru inscenovat však tehdy nebyl povolen. Premiéra byla až 10. února 1888 v pařížském divadle Théâtre Libre pod vedením André Antoina (v představení hrál roli Mitriče). Ještě před uvedením hry Antoine odmítl dvě varianty překladu a tento úkol svěřil ruskému překladateli a divadelnímu kritikovi I. Pavlovskému a francouzskému dramatikovi a novináři Oscaru Méténierovi. Jejich překlad „L? Puissans des Tenebres“ pak byl zaslán Tolstému, který provedl jen nevýznamné korektury a celkově text schválil. Nejprve však O. Méténier přečetl hru hercům Théâtre Libre a svým přátelům, kteří reagovali s nadšením. Jedním z vášnivých obdivovatelů „Vlády tmy“ byl také spisovatel Émile Zola, který se zúčastnil čtení a následně i premiéry.<br> Krátce po premiéře v Théâtre Libre byla hra uvedena ve třech pařížských divadlech. Brzy následovala představení v Bruselu, Ženevě a Amsterdamu. V roce 1890 byla „Vláda tmy“ poprvé uvedena v Berlíně, na scéně Freie Bühne. Poté hru zhlédli diváci ve všech velkých divadlech v Německu.<br> V roce 1893 se hra „přestěhovala“ do Itálie. S nadšenou odezvou se setkala v Miláně, Římě, Turíně, Benátkách a Janově. O představení v Janově jeden italský kritik napsal, že čtvrté jednání způsobilo „hurikán ovací“.<br> Před uvedením v Rusku byla tedy hra inscenována na všech významných jevištích v Evropě.<br> Ruská premiéra „Vlády tmy“ se uskutečnila nikoli na profesionální scéně, ale ve známém Priselkově domácím divadle v Petrohradě. První profesionální produkce se hra dočkala 16. října 1895 v divadle Literárně-dramatického sdružení, které tehdy vystupovalo v budově Malého divadla (dnešní Velké dramatické divadlo Tovstonogova).<br> 18. října 1895 byla hra uvedena v Alexandrinském divadle, nikoli však jako benefiční představení Savinové (ta v ní tehdy ztvárnila roli Akuliny), ale Vasilijevové, která hrála roli Anisji. Mezi účinkujícími byli i hlavní herci Alexandrinského divadla: V. N. Davydov (Akim), V. V. Strelskaja (Matrena) a K.A.Varlamov (Mitrič).<br> V sezoně 1895/1896 měla tato inscenace 18 představení. Vzhledem k tomu, že od 30. dubna 1896 bylo divadlo zavřené (od 11. února do 26. března ruská divadla nehrála kvůli předvelikonočnímu půstu), je to vskutku úctyhodné množství.<br><br> Inscenace je simultánně tlumočena do českého jazyka.<br> Za podpory Velvyslanectví Ruské federace v České republice a Generálního konzulátu České republiky v Sankt Petěrburgu.
Hostování činohry Velkého dramatického divadla G. A. Tovstonogova, Petrohrad, Rusko.
Textové a hudební úpravy
Inscenátoři
Spolupracovali