Václav Kuneš a Nataša Novotná představí v premiéře své dvě nové choreografie: Reen a Sacrebleau. Kunešův Reen je inspirován osobní zkušeností a prožitky z plánování, přípravy i sledu událostí při návratu do známých míst. Sacrebleu Nataši Novotné je fantaskní představou o propojení rozmanitých sil, které na každodenní kostrbaté cestě posílí toho, kdo jde sám. Součástí večera je také derniéra úspěšné choreografie Ohada Naharina B/olero.

Václav Kuneš: REEN. Hudba: Amos Ben-Tal (ISR/NL), scéna a kostýmy: Václav Kuneš, light design: Jackie Shemesh (ISR); tančí: Nina Botkay (BRA), Samir Calixto (BRA), Zuzana Herenyiová (ČR), Kenta Kojiri (JPN), Milan Odstrčil (ČR), Rei Watanabe (JPN).
Nejnovější choreografie Václava Kuneše je inspirována osobní zkušeností a prožitky z plánování, přípravy i sledu událostí při návratu do známých míst po delší době. Už Hérakleitos řekl: „Nelze vstoupit dvakrát do téže řeky. Vše plyne, nic netrvá.“ Téma návratů má mnoho podob.
Vzpomínky na místa z dob dávných jsou povětšinou velmi nepřesné, v mnoha případech i zavádějící, vědomě či nevědomě si je sami idealizujeme. Mění se místo samo, měníme se i my. Stárneme. Díky tomu objevujeme pro sebe vše nové převážně tam, kde bychom to vůbec nečekali. Je tedy možné vrátit se na stejné místo a očekávat stejné pocity, jaké si uchováváme z minulosti?
„V posledních dvou letech jsem měl tu příležitost spolupracovat na tvorbě nových představení buď přímo s živou hudbou na jevišti, nebo se skladatelem, který byl přítomen celému tvůrčímu procesu. Tato blízká a intenzivní spolupráce byla pro mne něčím novým a rád bych se této linie držel,“ doplňuje Václav Kuneš, autor konceptu nové choreografie.

Nataša Novotná: SACREBLEU. Hudba: Filip Jelínek, kostýmy: Eva Brzáková, light design: Pavla Beranová, visual artist: Dan Špaček; tančí: Nataša Novotná.
Sacrebleu Nataši Novotné je fantaskní představou o propojení rozmanitých sil, které na každodenní kostrbaté cestě posílí toho, kdo jde sám.
„... odhodlávám se ke kroku, který mě od předešlého choreografování dost láká“, říká Nataša Novotná a dále vysvětluje: „Chci zkusit převést vlastní úhel pohledu, svou ne-zkušenost a představu na celý tvůrčí tým spolupracovníků. V rámci zachování jakéhosi pocitu nedotknutelnosti / čistoty a zároveň se zatracenou zvědavostí bych chtěla rozkrýt také svůj vlastní způsob pohybu, jeho dynamiku, jeho logiku... uvědomit si, co je instinkt a co čistá kalkulace."

Ohad Naharin: B/olero. Hudba: Bolero Maurice Ravela v podání japonského skladatele a průkopníka hry na syntetizátor Isao Tomity, kostýmy: Alla Eizenberg, světla: Ohad Naharin; tančí: Nataša Novotná, Rei Watanabe.
„Viděl jsem syntetizátor na přebalu desky, která ležela hned za deskou Bacha. Poprvé jsem si uvědomil, že syntetizátor není jen nástroj využívající existujících zvuků, ale nový nástroj či prostředek s nekonečnou možností tvoření zvuků nových.“ (Isao Tomita, 1977)