Poslední divadelní kus Wolfganga Amadea Mozarta byl určen pro lidové publikum Divadla na Vídeňce, kde byl poprvé uveden 30. září 1791. Autoři vyšli z tradice starovídeňské kouzelné opery, jednoho z typů singspielu, zpěvohry kombinující zpívané a mluvené pasáže, v němž vedle postav ze světa lidí vystupovaly různé pohádkové bytosti i zvířata a své uplatnění našly i efekty jevištních mašinérií. Kouzelná flétna se stala nejslavnější ukázkou tohoto žánru nejen díky pohádkovému příběhu, v němž princ Tamino za pomoci kouzelné flétny a komického společníka Papagena hledá cestu k princezně Pamině, dceři Královny noci, ale také díky odkazům na zednářskou symboliku a v neposlední řadě díky Mozartově okouzlující hudbě.
Cestu do Prahy našla opera rok po vídeňské premiéře a poprvé byla hrána v budově dnešního Stavovského divadla 25. října 1792. Nová inscenace renomovaného českého režiséra Vladimíra Morávka je příslibem nevšedního divadelního zážitku.

Přibližná délka představení včetně přestávky: 2 hodiny 45 minut, 1 přestávka 20 minut.

Od reprízy 12. 2. 2020 dostaly dvě z dětských rolí jméno a začaly být uváděny zvlášť: Malý Mozart a Družka královny noci.
Od 19. 11. 2022 přestala být u dětských rolí uváděna konkrétní jména a u role byl uveden pouze Kühnův dětský sbor.

Akrobatická skupina Long Vehicle Circus. Sbor a Orchestr Národního divadla, Kühnův dětský sbor.