Francouzský spisovatel Ernst Blum (1836–1907) se přes žurnalistiku dostal k tvorbě dramatických děl, z nichž některá vznikla v součinnosti s Raoulem Toché (1850–1895), který se proslavil jak v rámci této autorské dvojice, tak jako editor výročních retrospektiv divadelních produkcí v Paříži. Ernst Blum se zařadil mezi tehdejší nejúspěšnější všestranné autory psaním zvláště komedií, vaudevillů a frašek, v nichž reagoval na změnu kulturního klimatu na přelomu 19. a 20. století. Znalý měšťanského prostředí se zaměřil na milostnou tematiku a nezdařenou či nešťastnou lásku.
Svoje pozorovací schopnosti využil při ztvárnění stereotypního vztahu v komedii Nervosní ženy, v níž podal svědectví o vznětlivém chování manželky i tchyně pana de Pontgibauda v běžných banálních situacích. Bezvýznamný konflikt dovede jeho choť Antonii k myšlence rozvodu a vyhrožování milostnou avantýrou s cukrářem Chapelouxem, který se po krátkém vztahu chystá uzavřít sňatek s modistkou Sidonií.
Unáhlenost při řešení nastalých prekérních okolností způsobí následné vztahové eskapády mezi všemi jednajícími postavami, které nakonec při nečekaném společném setkání návodným objasňováním rozkódují veškeré omyly vyhrocených neshod, způsobených záměnami aktérů a situačními náhodami. Nervozita pramenící z nenaplněných ideálů a přemrštěných partnerských požadavků se pak proměňuje v odsudek stávajících nepříjemností.