’Dorabella‘, ‚Zerlina‘,‚Rosina‘, ‚Angelica‘, ‚Isabella‘, ‚Perichole‘, ‚Dulcinea‘, ‚Charlotte‘, ‚Carmen‘ – tyto ženské postavy ovlivnily profesionální dráhu španělské mezzosopranistky Teresy Berganza. Mezinárodní úspěch získala jako ‚Dorabella‘ („Così fan tutte“) na slavnostech Aix-en-Provence, kde vystupovala osm let po sobě. O něco později debutovala již jako ‚Page Isolier‘ v Rossiniho „Le Comte Ory“ v milánské La Scale, jako ‚Cherubino‘ („Le Nozze di Figaro“) na glyndebournském festivalu a jako ‚Dorabella‘ („Così fan tute“) ve Vídeňské státní opeře. Od té doby se Teresa Berganza, jež studovala u Loly Rodriguez Aragon, stala v celosvětovém měřítku vzorem pro interpretace Mozartových a Rossiniho děl a dále jako titulní hrdinka v Bizetově „Carmen“. Bez ohlasu nezůstává ani jako interpretka partů ‚Ottavie‘ („L’Incoronazione di Poopea“) nebo ‚Ruggera‘ („Alcina“). Vedle svého intenzivního působení v oblasti opery se Teresa Berganza věnovala také skvělé profesionální dráze koncertní pěvkyně. Zvláštní láska vždy patřila písni. Věnovala se stejnou měrou jak španělským a francouzským skladatelům a italským dílům barokní epochy, ale i německému romantismu a slovanským písním. Absolvovala bezpočet úspěšných mezinárodních vystoupení, publikum - ať operní, či koncertní - si nepodmaňuje nejen svým hlasem, ale i svou osobností, vtipem a šarmem. Teresa Berganza spolupracuje se všemi významnými dirigenty a režiséry, velký počet nahrávek svědčí o všestrannosti této výjimečné pěvkyně. Za své zásluhy získala řadu ocenění a vyznamenání: je mimo jiné nositelkou řádu „Commandeur aux Arts et Lettres Françaises“ a jako jediná žena - Académica de Número Královské akademie krásných umění v San Fernandu. Francouzský prezident jí v roce 2002 propůjčil řád „Chevalier de la Légion d’Honneur" a Casino de Madrid zlatou medaili „Madrileña mas international“. Nedávno se také stala doktorem "honoris causa“ madridské univerzity.

Program

A. Vivaldi (1678-1741)
Un certo non so ché
Piango, gemo, sospiro

A. Scarlatti (1660-1759)
Le Violette

J. Haydn (1732-1809)
La moglie quando è buona
Arie der Giannina zu Domenico Cimarosa’s Oper "Giannina e Bernadone"

G. Rossini (1792-1868)
Addio di Rossini
Arietta alla spagnuola

Přestávka

J. Guridi (1886-1961)
Llámale con el pañuelo
No quiero tus avellanas
Cómo quieres que adivine

E. Halfter (1905-1989)
La corza blanca
La niña que se va al mar

E. Granados (1867-1916)
La maja dolorosa I
La maja dolorosa II
La maja dolorosa III
El majo timido
El majo discreto
El tralalá y el punteado

M.de Falla (1876-1946)
Siete canciones populares españolas:
1. El paño moruno
2. Seguidilla murciana
3. Asturiana
4. Jota
5. Nana
6. Canción
7. Polo