"Krasavice 300 let stará – a věčně mladá – ale jen vyhořelý cit! Brr! Chladná jak led! O takové napíši operu!" "Tu brr už dělám. Ale udělám ji teplejší, aby lidé s ní měli soucit. Já se do ní ještě zamiluju." Tak psal Leoš Janáček o své předposlední opeře, pro kterou přejal základní dějová fakta, postavy a situace ze stejnojmenné „filosofické komedie“ Karla Čapka o touze po nesmrtelnosti i strachu z ní. Janáčkovým samostatným a pro něj typickým vkladem je však vyhrocení erotických vztahů a erotické atmosféry příběhu vůbec i obrovské vcítění do ústřední role ženy, slavné zpěvačky Emilie Marty, která přes všechen cynismus získaný během svého třísetletého života vlastně stále touží po lásce, smyslu, naplnění a závidí smrtelným, že v tyto „obyčejné věci“ – možná naivně – věří.
Světová premiéra se konala 18. prosince 1926 v brněnském Národním divadle a byl to další Janáčkův triumf: "Ta vychladlá měla úspěch netušený! Až mráz šel každému po těle. Je prý to moje největší dílo!" Stejně úspěšná premiéra se uskutečnila také v pražském Národním divadle v březnu 1928 v hudebním nastudování Otakara Ostrčila.

Koncertní provedení opery uvedeno jako zahajovací koncert sezony 2022/2023. Po skončení koncertu 14. 9. 2022 v Národním divadle se ve foyeru na 1. balkoně s diváky setkali Eva Urbanová, Adam Plachetka, Jana Sibera, Aleš Briscein a další sólisté Opery.

Nakladatelská práva Universal Edition A. G. Wien (kritické vydání Jiřího Zahrádky) zastupuje DILIA, z.s., Praha.
V projekcích jsou použity scénické návrhy Josefa Čapka pro inscenaci Národního divadla v roce 1928.

Délka koncertu 2 hodiny, 1 přestávka.

Koncertní provedení opery. Účinkuje Orchestr a mužský sbor Národního divadla.