Německý hudební skladatel, varhaník a kantor, učitel svých synů a provozovatel řady různých hudebních profesí. Narodil se 21. 3. 1685 v Eisenachu, zemřel 28. 7. 1750 v Lipsku. Své všeobecné vzdělání dovršil na gymnáziu v Lübecku. Jeho prvním významným působištěm byl Výmar, kde získal místo nejprve dvorního varhaníka, posléze koncertního mistra. V jeho prvním výmarském období vznikly skladby ve starém stylu, duchovní koncerty a známé cembalové Capriccio na odjezd nejmilovanějšího bratra. V kantátách druhého výmarovského období těží z dualismu recitativu a árie. Novým prvkem jsou důmyslné harmonizace chorálu ve starých církevních tóninách. Vznikla mistrovská varhanní Passacaglia c moll (1717) a půvabná Varhanní knížečka . V roce 1717 nastoupil Bach na místo prvního varhaníka v Köthenu. Zde komponuje první velká cyklická díla (Janovy pašije a tzv. Braniborské koncerty). V roce 1722 Bach odchází do Lipska, kde nastoupí na místo kantora Thomaskirche. Současně se i ujímá úřadu ředitele Collegia musica. Svým povinnostem se věnuje s krajní odpovědností až do chvíle ,kdy ho pokračující choroba a ztráta zraku vyřadí z veřejného života. V Lipsku půsoí až do své smrti. Z lipského období jsou léta 1723-1735 považovaná za skladatelsky nejproduktivnější. Do této etapy spadá vznik nových velkých cyklických instrumentálních a vokálních děl jako 6 vánočních kantát, Matoušovy a Markovy pašije , latinská Mše h moll, monumentální třídílná Chromatická fantazie a fuga, jež ohromuje harmonickou smělostí a výrazovostí. V těchto letech se Bach zabývá i úpravami děl jiných skladatelů, zejména A. Vivaldiho. Poslední jeho životní etapa (po r. 1735) se vyznačuje orientací na řešení kompozičně nejsložitějších úloh. Vrcholnou kompoziční racionalitu představuje 30 variací na árii, jež Bach složil pro svého žáka J. G. Goldbega (tzv. Goldbergovy variace).Své dílo Bach uzavřel soubory modelových řešení nejsložitějších kontrapunktických forem, pro něž většinou neurčil nástrojové obsazení ( Hudební obětina a Umění fugy). Mnoho podnětů a formových vzorů převzal Bach z italské hudby, zvláště v kantátách a koncertech. Německé tradice se projevily v souhrnu varhanní hudby a v mnohostranném uplatnění protestantského chorálu. Ve stylizaci cembalových skladeb a v pomalých větách suit jsou zase patrné francouzské vlivy. Bach završil svým uměním vývoj hudební epochy zvané barok. Po své smrti však byl zapomenut. Aktuálnost Bachova umění, zejména jeho kontrapunktického mistrovství ,objevil na sklonku života již W. A. Mozart, po něm pak L. van Beethoven, R. Wagner i J. Brahms, z českých skladatelů 19. století zejména Bedřich Smetana.Vývoj moderní hudby 21. století je bez J. S..Bacha nemyslitelný.