Český violoncellista a dirigent se narodil v Podmoklicích (u Semil) a zemřel v Jihlavě. Na pražské konzervatoři žák Hegenbarthův a Wihanův (1885-1891) (pohřben v Semilech). Po vojenské službě se věnoval převážně kariéře violloncellisty. Krátce byl kapelníkem francouzské opery v Bukurešti, potom koncertní mistr Národního divadla (1901-1905). V letech 1906-1908 působil jako dirigent a kapelník v Plzni, obdobně v letech 1908-1911 v Brně. Po rozpadu Rakousko-Uherska se stal vojenským kapelníkem v Jihlavě (1919). Organizoval tam nový český hudební život jako zakladatel a sbormistrr spolku Hlahol (čestný člen), s nímž provedl velké kantáty; pořádal symfonické koncerty, připravil operní ochotnická představení aj.