Český hudební skladatel, sbormistr a organizátor hudebního života. Narodil se v Holasovicích ve Slezsku, zemřel v Brně. Dětství prožil u dvou strýců, chudých venkovských hudebníků. Původně se měl učit řemeslu, zajímala ho ale hudba. Po r. 1832 mu zprostředkoval Jiří Janáček (otec Leoše Janáčka) místo fundatisty v Opavě, kde rok studoval na normální škole a pak na německém gymnáziu (1834–1839). Odešel na studia filozofie do Olomouce, ale pro nedostatek prostředků je přerušil a vrátil se do Opavy, kde byl roku 1840 pomocníkem faráře v kostele Nanebevzetí Panny Marie.

Udělal učitelské zkoušky a vyučoval český jazyk v Jamnici u Holasovic. Od roku 1843 pokračoval ve studiích filozofie v Brně, kde se živil vyučováním hře na klavír. Studoval bohoslovectví, roku 1845 se stal členem augustiniánského řádu, roku 1848 byl vysvěcen na kněze. Už tehdy se pokoušel o drobné sborové a písňové skladby. Revoluční rok 1848 byl úrodný skladbami: první znění Utonulé, mužské sbory Čáry, Prosba o převoz, Šablenka a Věrný do smrti. Roku 1849 vznikl sbor Odpadlý od srdca a Pochod k majálkám brněnského alumnátu.

Vydatně se účastnil brněnského hudebního života jako dirigent velkých kantátových koncertů v Redutě. Byl jedním ze spoluzakladatelů Männergesangvereinu (1848) a Brněnské besedy, kterou jako sbormistr a člen výboru umělecky povznesl. Dosáhl velkých úspěchů druhým zněním skladby Utonulá (v Brně 1860 a v Praze 1861) a mezi lidem českého venkova. Byl též učitelem Leoše Janáčka.

Zdroj: s přihlédnutím k heslu na www.ceskyhudebnislovnik.cz