Narozen v Maisons-Laffite, zemřel v Paříži. Pocházel z bohaté právnické rodiny. Po studiích na lyceu Condorcet se stal žurnalistou a kreslířem. Účastnil se 1. světové války. Přátelil se s Radiguetem, Gidem, Rilkem a Proustem, byl ovlivněn Stravinským a skladateli "Skupiny šesti", stýkal se s Apollinairem, Salmonem, Jacobem. Podnikal cesty (kolem světa, do Spojených států).

Mnohostranně umělecky nadaný, činný téměř ve všech literárních druzích, propagoval avantgardní směry a syntetické působení různých umění (hra Svatebčané na Eiffelce, 1924, česky 1927). Své hry a balety psal ve spolupráci s Picassem, Poulencem, Satiem, Milhaudem. Jeho dílo je rozsáhlé: např. do češtiny přeložené výbory z poezie (Kohout a Venuše, 1927), romány Velký skok (1923), Tomáš lhář (1923, česky 1926), Hrozné děti (1929, česky 1931), dramata Lidský hlas (1930, česky 1931), Očarovaný život (1937), filmy podle jeho libret Krev básníkova (1932), Kráska a zvíře (1946), Orfeova závěť (1959). Napsal i komentář k Trnkovu filmu Císařův slavík. Ve francouzské kultuře byl jakýmsi nevypočitatelně proměnlivým a pro svou podnětnost oblíbeným a vlivným "enfant terrible". Člen Francouzské akademie (1955).