Tenorista narozený v Peru. Pěvecké vlohy ho přivedly již v dvanácti letech před mikrofony Radia Panamericana. Na scéně debutoval v Bizetově Carmen již ve věku osmnácti let v v městském divadle v Limě. Zpěv studoval soukromě vedle ekonomiky a práva na limské univerzitě, než se rozhodl definitivně pro pěveckou dráhu a přesídlil do Evropy, kde se dalšímu hudebnímu vzdělání věnoval na vysoké hudební škole ve Würzburgu a hudební akademii v Madridu. V roce 1996 podepsal svůj první kontrakt v Německu a debutoval v Pasově v opeře Kurta Weila Vzestup a pád města Mahagonny. Po debutu v úloze Rudolfa v Pucciniho Bohémě v roce 1999 ve Státní opeře v Mnichově začala jeho mezinárodní kariéra, která jej zavedla na přední světové scény a koncertní pódia pěti kontinentů, mj. v Berlíně, Frankfurtu, Zürichu, Amsterodamu, Vídni, Praze, ve Spojených státech, Kanadě, na Novém Zélandě či Japonsku. Od roku 2001 do roku 2016 byl stálým členem Bavorské státní opery v Mnichově, kde zpíval po boku Edity Gruberové, Plácida Dominga, Thomase Hamsona, Lea Nucciho ad. Vystupoval pod taktovkou světoznámých dirigentů jako Zubin Mehta, Marcello Viotti, Fabio Luisi, Kent Nagano a James Levine. Do jeho repertoáru spadají např. Enzo Grimaldo v Ponchielliho La Giocondě (debut na Dorset Opera Festival v Anglii), Mario Cavaradossi v Pucciniho Tosce (debut v Bunka Kaikan v Tokiu), Don José v Bizetově Carmen (debut v Aalto Theater v Essenu), Alfréd ve Straussově Netopýrovi (debut v Mnichově), Manrico ve Verdiho Trubadúrovi (debut ve Státní opeře Praha), Gustav III. ve Verdiho Maškarním plesu (debut v Městském divadle v Bielefeldu), Radames ve Verdiho Aidě (debut v zámku Schönbrunn ve Vídni), F. B. Pinkerton v Pucciniho Madama Butterfly (debut v Národním divadle v Mannheimu), Turiddu v Mascagniho Sedláku kavalírovi a Vévoda mantovský ve Verdiho Rigolettovi (obě role debut ve Státním divadle v Norimberku), Otello ve Verdiho opeře (debut v Městském divadle v Pasově), Lenskij v Čajkovského Eugenu Oněginovi (debut v Bass Performance Hall v texaském Fort Worth). V roce 2007 byl obsazen do světové premiéry opery Fiesque skladatele Edouarda Lalo uvedené v Mannheimu. V roce 2009 se spolu s režisérem Martinem Wettgesem podílel na založení operního festivalu na ostrově Mauricius v Africe, kde debutoval jako Nadir v Bizetově opeře Lovci perel. V roce 2012 začala jeho spolupráce s Teatro Argentino v La Plata ve wagnerovském repertoáru (Loge ve Zlatu Rýna, Erik v Bludném Holanďanovi). Kromě účinkování v opeře se Petrozzi významně zasloužil o šíření umělecké osvěty peruánského obyvatelstva svou účastí na řadě pořadů ve sdělovacích prostředcích své vlasti. V roce 2016 se rozhodl pro politickou dráhu, když kandidoval do kongresu ve své vlasti a byl zvolen za předsedu Komise pro kulturu a kulturní dědictví.