Sbormistr, hudební pedagog, tvůrce českého sborového zpěvu jako umění. V hudební vědě byl žákem V. Helferta a J. Racka. Původním povoláním byl učitel. Roku 1951 nastoupil na místo vedoucího katedry hudební výchovy na pedagogické fakultě brněnské univerzity, kde se stal profesorem. Věnoval se problematice hudební výchovy, zejména intonace, dětskému sborovému zpěvu a hudebnosti mládeže. Z tohoto oboru vydal publikace Nápěvková intonace (1951), Vokální intonace a rytmus (1955), Hudebnost a zpěvnost mládeže ve světle výzkumů (1956), Hudební aktivita mládeže (1963), Cantuschoralis infantinus (1968). Po roce 1945 založil Brněnský dětský sbor, pro který upravoval lidové písně a skládal sbory. Pohřben je na Ústředním hřbitově v Brně (25e, 47).