Italský barytonista, vítěz pěvecké soutěže Toti dal Monte v Trevisu, nositel cen Carla Galeffiho a Ettora Bastianiniho ze soutěže v Bussetu a držitel stipendia pro pěvecké vzdělávání v Parmě se dále zdokonaloval na konzervatoři v Miláně pod vedením Pier-Mirandy Ferrara. Na scéně debutoval jako Scarpia v Tosce ve španělské Zaragoze, následovala představení Tosky v italském městě Pistoia, Trubadúra (Hrabě Luna) ve Fanu a Rovigu a Komediantů (Tonio) v Trevisu, Padově a Rovigu. V té době pracoval na zdokonalení pěvecké techniky s Mariem del Monaco, na jevištní interpretaci s Titem Gobbim a na hudební přípravě rolí s Enzou Ferrari. Svou kariéru „verdiovského barytonu“ budoval na nejrůznějších jevištích světa. Těžištěm jeho repertoáru byly opery Giuseppa Verdiho – Attila (Ezio), Trubadúr, Síla osudu (Don Carlo), La traviata (Giorgio Germont), Nabucco, Don Carlos (Rodrigo), Ernani (Don Carlo), Aida (Amonasro), Macbeth, Otello (Jago), Rigoletto, Sicilské nešpory (Monforte), Maškarní ples (Renato), z Pucciniho zpíval nejčastěji svou erbovní roli, barona Scarpiu v Tosce (mj. se souborem Státní opery Praha na zájezdu v Japonsku), dále Michela v Plášti a Jacka Ranceho v Děvčeti ze zlatého západu; z další veristické nabídky Alfia v Mascagniho Sedláku kavalírovi, Tonia v Leoncavallových Komediantech, Barnabu v Ponchielliho Giocondě, byl také Escamillem v Bizetově Carmen a Figarem v Rossiniho Lazebníkovi sevillském. Z méně obvyklého repertoáru stojí za připomenutí role španělského dobrodruha Gonzalese v opeře Il Guarany brazilského skladatele Antonia Carlose Gomese, uznávané za první operu, která ve své době dosáhla věhlasu za hranicemi své vlasti (Augustini zpíval roli v inscenaci opery v Bonnu). Mauro Augustini obsáhl při svých pohostinských vystoupeních s výjimkou Austrálie všechny světadíly, navštívil téměř všechny země Evropy a v některých zemích i téměř všechna města, která něco znamenají na operní mapě. Jeho pěvecké umění tak mohli slyšet posluchači např. ve Vídeňské státní opeře, Vlámské opeře v Antverpách, Bavorské státní opeře v Mnichově, Státní opeře v Hannoveru, Opeře v Nice, ve veronské Aréně a v celé řadě dalších open-air produkcí uváděných v návštěvnicky atraktivních lokalitách (amfiteátry v Plovdivu a v Aspendos, Sferisterio v Maceratě), stejně jako při příležitosti konání různých Verdi festivalů po světě včetně Státní opery Praha. Svoje bohaté zkušenosti předává Mauro Augustini mladým pěvcům při mistrovských kursech na hudební škole AccadeMusica v Římě.