Narozen v Plasích (u Plzně), zemřel v Praze. Některé prameny uvádějí datum narození 12. 5. 1860 a datum úmrtí 21. 8. 1937. Původním povoláním učitel v Kladně. Pěvecky se školil v Praze u J. Pecha a J. Lva, ve Vídni pokračoval u J. Fuchse. V roce 1886 debutoval v Národním divadle v úlohách Liborina (Čarostřelec) a Jeníka (Prodaná nevěsta), angažován však nebyl. Odešel proto k opeře německého divadla v Opavě (1887–1888), hostoval ve Vídni (Hofoper) a následně zde byl angažován (1888–1891). V letech 1891–1892 byl prvním tenoristou divadla v Brémách (pod jménem Hans Laschek). Při zájezdu ND do Vídně (1892) převzal narychlo za onemocnělého K. Veselého úlohu Jeníka (Prodaná nevěsta).

V červnu 1892 hostoval podruhé v Národním divadle a byl zde angažován od 15. 8. 1892 do 31. 8. 1897. Jeho další domovskou scénou se stala drážďanská Hofoper (1897–1900). Od roku 1900 především koncertoval, v letech 1902–1904 byl učitelem zpěvu v Praze, v roce 1902 také ještě pohostinsky vystupoval v ND, v letech 1904–1908 učil na konzervatoři v Aberdeenu ve Skotsku. V letech 1910–1915 vedl večerní kurzy pro zaměstnané zpěváky při pěveckém oddělení Konzervatoře Praha.

Je autorem knihy o pěvecké technice Kriteria starovlašských pěveckých škol, neapolské a boloňské (století XVII. a XVIII.) – Zlatý věk pěveckého umění, Fundamentální principy starovlašských škol pěveckých. Byl otcem divadelní a filmové herečky Hany Vítové.