Francouzský hudební skladatel, violoncellista a divadelní podnikatel německého původu. Narodil se v Kolíně na Rýnem, zemřel v Paříži. Syn synagogálního kantora pocházejícího z Offenbachu. Podle jména otcova rodiště přijal komponista svůj pseudonym. V roce 1933 se usadil v Paříži, kde krátce studoval na konzervatoři violoncello a soukromě skladbu u J. F. Halévyho. Stal se violoncellistou pařížské Opéra comique. K zahájení světové výstavy v Paříži 1855 otevřel na Champ-Elysées divadlo Bouffes Parisien pro 3 herce, o několik měsíců později už vlastnil divadlo pro 700 návštěvníků.

V říjnu 1858 uvedl velkou operetní parodii Orfeus v podsvětí, která se stala světovým úspěchem. V roce 1862 se vzdal řízení divadla a věnoval se jenom skladbě. Operety Krásná Helena (1864), Modrovous a Pařížský život (1866), Velkovévodkyně z Gerolsteinu (1867), Bandité a Trebizondská princezna (1869), Cesta na Měsíc (1875), Madame Favart (1878) jsou vesměs plny satirických útoků na císařský dvůr. V hudební složce Offenbach s oblibou parodoval velkou operu Meyerbeerovu, rossiniovská klišé a svého nepřítele Wagnera. Byl vynikající melodik s citem pro scénu a dramatickou situaci. Své dílo dovršil operou Hoffmannovy povídky, námětově těžící z postavy skladatele a spisovatele E. T. A. Hoffmanna. Offenbach představuje největší zjev operety, zvláště jejího parodistického a společenskokritického žánru.