Narozen v Praze, zemřel v Brně. Odešel k divadelní společnosti již z pražského Akademického gymnázia. V Berlíně složil maturitu, ale vysokou školu (medicína, pak filozofie) opustil a vrátil se znovu k divadlu. Hostoval na angažmá v Aréně na Smíchově (1891/1892), v následující sezóně byl angažován pro malé role k ND (1892/1893), poté pobyl u společnosti L.Chmelenského, v roce 1894 vystoupil znovu v ND, ale nebyl angažován. Následující dva roky strávil u společnosti J.Pištěka v Brně, kde začal též režírovat. V letech 1896-1899 byl členem ND. Odtud (ačkoliv byl velmi nadějný talent) dostal výpověď pro neukázněnost. Od té doby působil střídavě v divadle v Plzni (1899/1900,1902-1905,1912-1916) a v divadle v Brně (1902/1903,1905/1906,1909-1912,1916-1919); často však odcházel mezi jednotlivými angažmá i během nich k jiným scénám (Švandovo divadlo na Smíchově 1904, Pištěkovo divadlo na Královských Vinohradech 1906 aj.) i společnostem, kočoval, živořil a zase se vracel ke kamenným divadlům, vždy však vítán obecenstvem i řediteli jako nenahraditelný protagonista. Jeho nechutí k soustavné práci a jeho vrtochy lze vysvětlit i fakt, že dvakrát (1913,1915) pohrdl nabídkou na nové angažmá k ND. Jeho poslední stálou štací bylo od roku 1920 Slovenské národné divadlo Bratislava. Z trvalé finanční tísně si pomáhal četnými překlady soudobých německých frašek a veseloher. Dramaturgicky nejzajímavější je jeho překlad Heijermansovy Naděje (Plzeň,1902), tlumočené zřejmě z německého překladu. Jeho vlastní frašky měly často jen vnější lokální zabarvení a pro jiná jeviště byly nepoužitelné. Syn herce a režiséra Antonína Puldy, manžel hereček Antonie Košnerové a Antonie Špillingové, synovec herce Karla Šimanovského.