Narozen ve městě Castelnuovo (Itálie), zemřel v Záhřebu (Jugoslávie). Do Prahy přišel v roce 1880 z Milána (La Scala) již jako proslavený "chorvatský" tenorista, ač byl italského původu. S velkými úspěchy vystupoval v Jugoslávii, v Rusku a v Americe. Do ND byl angažován po 4 představeních v červenci 1883, kdy měl formující se soubor ND pro velké tenorové úlohy k dispozici pouze A.Vávru a V.Soukupa. Proti přijetí zpěváka neznalého češtiny se postavila většina hudebních kritiků ještě před uzavřením smlouvy a jejich protesty provázely celé Ravertovo působení v ND (do ledna 1887). Po ultimativním požadavku za zvýšení gáže porušil Raverta smlouvu s ND a odjel z Prahy. Bez úspěchu se pak snažil o angažmá v německém divadle v Brně a po onemocnění (1887) zanechal operní dráhy a usídlil se v Záhřebu.