Narozen v Praze, zemřel v Praze. Od dětství je jeho zájmem hudba. Hrál na klavír, zpíval a poslouchal písničky Voskovce a Wericha. Hudební vzdělání získal postupně na pražské konzervatoři (dirigování) a brněnské JAMU (obor řízení sboru; absolvoval v roce 1962). V době svých brněnských studií začal skládat scénickou hudbu a písničky, spolupracoval s Divadlem X (dokonce režíroval inscenaci podle Opitze V tornistře máršálskou hůl). V letech 1962-64 byl externím pracovníkem čs. rozhlasu. V roce 1966 se stal hudebním dramaturgem a režisérem pražského Činoherního klubu. Tady vrcholí jeho spolupráce s Janem Vodňanským, se kterým už hrál před tím v Redutě, Ateliéru a Divadle hudby. V Činoherním klubu byly postupně uvedeny jejich písničkové koláže S úsměvem idiota (1969) a o rok později Hurá na Bastilu a S úsměvem donkichota. Za normalizace byly jejich pořady zakázány, oba protagonisté museli z divadla odejít, nadále jim bylo dovoleno vystupovat jen v okrajových klubech, jejich nahrávky se nemohly objevit ani v rozhlase, ani v televizi. Začátkem 80. let se jejich umělecké dráhy rozešly. Skoumal se nadále věnuje umělecké tvorbě samostatně. Několik let působil v kapele ETC Vladimíra Mišíka, dlouhodobě spolupracuje s Michalem Prokopem. Je autorem mnoha písniček, z nich je velká část určena dětem. Na začátku 90. let začal v Divadle Labyrint vystupovat se svými hudebními pořady pro děti (Kdyby prase mělo křídla). V současnosti v této činnosti pokračuje v Divadle v Dlouhé. Jeho písničky pro děti i dospělé byly vydány na řadě LP desek a CD. Je autorem hudby k řadě filmů (např. Přijela k nám pouť, Trhák, Jára Cimrman ležící, spící, Indiánské léto aj.), televizních pořadů (např. Svatební cesta do Jiljí, večerníčky Maxipes Fík, Bob a Bobek aj.) a divadelních inscenací (mimo jiné pro několik desítek inscenací režiséra Kačera v Činoherním klubu, v ostravském Státním divadle a jinde). Pro činohru Národního divadla složil dosud cénickou hudbu pro následující představení: Čechov: Lesní duch (1974), Tyl: Tvrdohlavá žena a zamilovaný školní mládenec (1974), Hampton: Nebezpečné vztahy (1988), Büchner: Dantonova smrt (1989), Havel: Zahradní slavnost (1990) a Přidal: Sáňky se zvonci (1993), Lagronová: Pláč (2009).
Pohřben je v Praze, v urnové části Nového židovského hřbitova (038, 001, 003).