Narozen v Praze, zemřel v obci Héricy (Francie). Po absolvování gymnázia (maturoval 1936) studoval na Právnické fakultě Univerzity Karlovy. V březnu 1939 uprchl do Londýna, kde postupně pracoval jako číšník, hlasatel českého vysílání BBC a redaktor rozhlasového programu čs. exilové vlády Hlas svobodného Československa. Po návratu do vlasti (1945) působil krátce na ministerstvu zahraničních věcí; v letech 1945–1948 se politicky exponoval v Čs. straně lidové, 1946–1948 byl šéfredaktorem lidoveckého týdeníku Lidové demokracie a Obzorů.

V únoru 1948 odešel do exilu, v letech 1951–1952 byl programovým ředitelem čs. vysílání rozhlasové stanice Svobodná Evropa. V letech 1952–1960 žil v USA, roku 1956 založil a řídil exilový čtvrtletník pro politiku a kulturu Svědectví. Roku 1960 přesídlil do Paříže a pokračoval ve vydávání Svědectví, při němž založil i stejnojmennou knižní edici a z něhož vytvořil hlavní politickou a kulturní tribunu čs. exilu. Na konci roku 1990 přenesl Svědectví do Prahy, vydávání pak uzavřel v roce 1992 číslem 93.

V letech 1990–1991 byl členem Rady konzultantů, od února 1991 do června 1992 působil jako poradce prezidenta ČSFR, přičemž žil střídavě ve Francii a v Čechách, roku 1993 byl členem Kolegia prezidenta ČSFR. Od ledna 1994 do voleb v červnu 1996 zastával post ministra kultury ČR. Byl autorem velkého počtu zásadních politických statí a esejů a řady knih.

Pohřben je na místním hřbitově v Héricy u Paříže (C3, 166).