Původem slovenský tenorista, narozen v Košicích. Po absolutoriu košické konzervatoře a angažmá v košickém divadle se stal 1. 8. 1986 sólistou Opery Národního divadla. Při rozdělení pražských operních souborů zůstal členem Smetanova divadla, resp. Státní opery Praha až do 31. 12. 1994. Svoji mezinárodní kariéru začal jako Váňa Kudrjáš v Janáčkově Káti Kabanové v Grand Théâtre v Ženevě. Po mnoha vystoupeních po celé Evropě si tuto roli naposledy zazpíval v Miláně pod taktovkou sira Johna Eliota Gardinera v roce 2006. Štefan Margita získal první uznání za svou interpretaci Laca v Janáčkově Její pastorkyni. Tuto roli zahrál například na festivalu Maggio Musicale Fiorentino pod taktovkou Semyoina Bychkova, v Tel Avivu v Montpellier, v Gentu a Antverpách pod vedením Friedemanna Kayera, dále pak Státní opeře Berlín pod Sebastianem Weigelem, v Liegu, na festivalu v Glyndebournu či na festivalu Saito Kinen pod dohledem Seiji Ozawi, v Německé opeře v Berlíně pod Jiřím Koutem, v Théatre du Chatelet v Paříži ve spolupráci se Sylvainem Cambreilingem, v Houstonské Grand opeře spolu s Dennissem Russlem Daviesem, v Lyonu s Berlínskou filharmonií pod vedením sira Simona Rattla a v neposlední řadě v produkci Bavorské státní opery ve spolupráci s Kirillem Petrenkem, za kterou sklidil velký úspěch.

Další důležitou rolí jeho kariéry je také Luka/Filka Morozov v Janáčkově díle Z mrtvého domu. Zazpíval ji pod taktovkou Jiřího Bělohlávka v Ženevě, pod Pierrem Boullezem v provedení Patrica Chéreaua na Vídeňském festivalovém týdnu, v Amsterdamu, na festivalu Aix-en-provence ve Francii, pod taktovkou Gabriela Ferra v Palermu a ve spolupráci s Esa-Pekkou Salonem při příležitosti jeho debutu v Metropolitní opeře v New Yorku v roce 2009, dále pak v milánském Teatru alla Scala a v Lisabonu. V roce 2011 vystupoval jako Luka/Filka Morozov ve Státní opeře v Berlíně ve spolupráci se Simonem Rattlem.

Po roce 2010 se pro Margitu stal nejdůležitějším jeho německý repertoár. Právě německá díla mu zajistila světový ohlas. Můžeme jmenovat role jako Tambormajor v Bergově Wozzeckovi v Paříži pod Jeffreym Tatem a Jamesem Conlonem, v Římě ve spolupráci s Daniele Gatti, na festivalu Saito Kinen v Japonsku se Seiji Ozawou a v Lisabonu pod Eliahem Inbalem. Po velkém úspěchu v roli Logeho (Zlato Rýna) v San Francisku v roce 2008 pod taktovkou Donalda Runniclese s ní již vystoupil v Metropolitní opeře v New Yorku, dále pak v roce 2012 v novém provedení Bavorské státní opery v Mnichově pod vedením Kenta Nagana, a poté v Amsterdamu pod Hartmutem Haenchenem.

Margitu bylo možné slyšet na festivalech v Salcburku, Ludwigburgu, Bregenzu a Edinburghu, dále pak ve světových operních domech a koncertních jevištích ve Stuttgartu, Lipsku, Triestu, Dallasu, Londýně, Madridu, Miláně, Sao Paulu, Tokiu, Neapoli ad. Spolupracoval s dirigenty jako Claudio Abbado, Gerd Albrecht, Jiří Bělohlávek, Semyon Bychkov, Aldo Ceccato, Wolfgang Gönnenwein, Hartmut Haenchen, Janos Kulka, John Eliot Gardiner, Charles Mackerras, John Nesching, Antonio Pappano, Zoltan Pesko či Seiji Ozawa. V jeho koncertním repertoáru se především objevují skladby od Mozarta, Beethovena, Dvořáka, Mahlera a Bartóka.

V roce 2017 obdržel Medaili I. stupně za zásluhy o stát v oblasti umění.
(zdroj: Arco Diva a Archiv ND)

Aktualizace: říjen 2017