Tanečnice, pedagožka. Narozena v Brně, provdaná Pásková. Od 1. 9. 1946 do 31. 7. 1963 byla členkou baletního sboru Národního divadla. Patřila k zakládajícím pedagožkám Baletní přípravky Národního divadla v roce 1953. V přípravce působila v letech 1953–1983 jako její první vedoucí. V roce 1946 se stala členkou Baletu Národního divadla. V roce 1951 začala studovat na AMU taneční pedagogiku, v roce 1953 nastoupila společně s kolegyněmi Naděždou Sobotkovou a Věrou Ždichyncovou jako pedagožka do reorganizované Baletní školy Národního divadla. Po odchodu tajemníka baletu Otty Stočese do důchodu se stala vedoucí této školy, která se zapsala do povědomí žáků jako Baletní přípravka (učiliště) Národního divadla. Zde učila až do roku 1983.

Kromě baletní školy spolupracovala jako taneční pedagožka s Československým státním souborem písní a tanců, Armádním uměleckým souborem Víta Nejedlého, Laternou magikou, a dokonce vedla pohybovou průpravu u některých členek národního družstva sportovní gymnastiky (podílela se například na přípravě mladičké Věry Čáslavské na MS). Ve školním roce 1960/1961 začala externě působit na HAMU a v roce 1963 byla jmenována odbornou asistentkou na taneční katedře. Společně s Věrou Ždichyncovou zde začala vyučovat metodiku a techniku klasického tance a obě společně se podílely i na budování odborného zázemí katedry. Napsaly skripta Základy klasického tance, metodické poznámky I. a II. díl (1972, 1983). Vydaly též učebnici Základy klasického tance (1978, 1986).

V roce 1980 byla jmenována docentkou. Na taneční katedře HAMU vyučovala až do roku 1991. Významná byla i její pedagogická činnost na Tanečním oddělení Pražské konzervatoře a posléze i na Taneční konzervatoři v Praze, kde učila až do roku 1989. Jako jeden z mála tanečních pedagogů měla možnost souběžně působit na všech třech úrovních tanečního vzdělávání, což se výrazně odrazilo v její pedagogické praxi i teoretické práci.

V roce 2001 jí Nadace Život umělce udělila cenu Senior Prix.