Běloruský tenorista. Narozen r. 1900 v Bělorusku, vystudoval učitelský ústav, pak se během první světové války dostal do čínského Charbinu na rusko-čínské hranici. Zde se potkal s Julií Plotnickou, u které se začal učit zpěv. V Charbinu také debutoval na operní scéně (Lenskij, Vévoda v Rigolettovi či Faust). V roce 1932 se dostal do Itálie a v Miláně se ve zpěvu zdokonaloval u Fernanda Carpiho. Druhá světová válka ho zastihla v polském působišti v Poznani a ve Varšavě. Po úspěšném hostování v pražském Národním divadle v r. 1940 přesídlil do Prahy, kde zůstal natrvalo. Hojně se věnoval písni (běloruské, ukrajinské, ruské), natočil četné gramofonové nahrávky a řadu let působil jako pěvecký pedagog.