Narozen ve Všebořicích, zemřel v Praze. Studoval na gymnáziu ve Vídni a v Praze, hudbu u Z. Kolešovského a B. Smetany, v letech 1865–1867 na konzervatoři v Lipsku u E. F. Richtera a soukromě u S. Jadassohna, v roce 1868 v Paříži, 1869/1870 v Mannheimu u L. Lachnera. V letech 1873/1874 působil jako učitel hudby a sborového zpěvu na středních školách ve Vilniusu, od roku 1881 vyučoval soukromě v Praze kompozici a klavír.

Již od mládí se zajímal o divadlo. V roce 1865 složil hudbu k závěru Shakespearova Romea a Julie. V roce 1871 si u něho J. J. Kolár objednal předehru ke své činohře Pražský žid. Největší počet scénických hudeb, různých hudebních vložek a kupletů do činoher vytvořil v letech 1876–1877, kdy v Prozatímním divadle působil jako druhý kapelník a sbormistr. Část scénických hudeb z tohoto období se ztratila nebo je skladatel později zničil. Dochované scénické hudby k české novoromantické dramatice, uváděné v Národním divadle, nejsou velké rozsahem, zato velmi působivé – např. k Vrchlického dramatu Pietro Aretino (1892) a Zeyerovu Neklanovi (1896). Z několika jeho hudebních doprovodů k oblíbeným živým obrazům je nejznámější Hudba k oslavě 300. narozenin J. A. Komenského.

Stal se též významným představitelem české novoromantické hudby a tvůrce českého scénického melodramu. Je autorem oper Bukovín (Prozatímní divadlo 1874), Blaník (Národní divadlo 1881), Nevěsta messinská (ND 1885), Bouře (ND 1895), Hedy (ND 1896), Šárka (ND 1897), Pád Arkuna (ND 1900) a melodramu-trilogie Hippodamie (ND 1890–1891).

Od 1. 3. 1899 do 30. 6. 1900 působil v Národním divadle ve funkci dramaturga opery. Je pohřben na Vyšehradském hřbitově (6, 137). Manžel zpěvačky ND Betty Fibichové.