Česká dramatická pěvkyně, narodila se v Praze-Zlíchově, zemřela v Olomouci. Prošla Pivodovou školou, v 18 letech zpívala jako sborová altistka operetního divadla v Magdeburku (1908–1911). Hostovala v Praze, byla členkou opery Východočeského divadla (1915–1919) za ředitele B. Jeřábka. Přešla s ním do Bratislavy, kde vyspěla pod vedením dirigenta M. Zuny (1920–1923). Působila v Národním divadle v Brně (1923–1925) a celkem 21 let jako přední síla olomoucké opery. Její objemný a nosný hlas, značná technická vyspělost a herecký temperament se osvědčily v repertoáru širokého rozpětí: od koloraturních úloh (Barče) k altovým (Olga v Oněginovi), od Zerliny až po Carmen a od Mignon až k Elektře a Salome. Jejím hlavním oborem byly velkodramatické role. Řadila se k nejlepším představitelkám Kostelničky, získala dokonce skladatelovo uznání a hostovala v ní v pražském Národním divadle. Účastnila se zájezdů olomoucké opery do Varšavy, Vídně a Košic.