Narozen v Praze, zemřel v Praze. Divadlo hrál už jako školák, od svých 15 let ochotničil na Smíchově v hostinci U zlatého anděla. Soukromým studiem získal široký literární přehled a jazykové znalosti, při pozdějších cestách do Vídně poznal i soudobé zahraniční divadelní umění. Už v roce 1866 byl angažován do Prozatímního divadla, kde byl koncem roku 1880 jmenován režisérem. V roce 1881 přešel do ND. Ctižádostivý a sebevědomý umělec, který si v posledních letech Prozatímního divadla zvykl na svoji nepostradatelnost v činoherním souboru (vykonával zde neoficiálně i funkci dramaturga), se nedokázal v ND podřídit autoritě ředitele Šuberta a dramaturga Stroupežnického a v září 1884 se režie vzdal. Brzy nato došlo k roztržce ředitelství ND s Puldovou žačkou a chráněnkyní M.Pospíšilovou, Pulda byl označen za původce aféry a z ND dostal výpověď. V březnu 1885 opustil s Pospíšilovou Prahu, stal se jejím impresáriem a ojediněle přijímal krátká angažmá u německých divadel (vídeňský Burgtheater 1891aj.). Do ND se už nevrátil. Puldova vlastní dramatická tvorba vyhovovala v 70.letech 19.stol.především zvýšené poptávce po zábavném arénním repertoáru a omezovala se na frašky, výpravné hry a operetní libreta (K.Bendl:Indická princezna,Prozatímní divadlo 1877). Překládal z němčiny veselohry G.Mosera, F.Schönthana, z francouzštiny společensko-kritické hry V.Sardoua, O.Feuilleta, A.Augiera, A.Dumase ml. aj. Jeho nejodvážnějším dramaturgickým pokusem byl překlad hry A.de Vigny Mor (Prozatímní divadlo 1868) a Mussetovy aktovky Mezi dveřmi (Prozatímní divadlo 1874). Otec herce Jaroslava Puldy, švagr herce Karla Šimanovského.