Životopis
Narozen v Praze, zemřel v Mělníku. Po maturitě na reálném gymnáziu v Praze (1931) a po první státní zkoušce na Právnické fakultě Univerzity Karlovy studoval šest semestrů na Filozofické fakultě UK. Od uzavření vysokých škol (1939) byl zaměstnán jako nakladatelský redaktor nejprve krátce v Melantrichu, pak u V. Petra a od roku 1949 v Čs. spisovateli. Od 1959 se věnoval jen literární práci. V roce 1947 spoluzaložil skupinu Ohnice, 1967 skupinu Pevný bod. V poezii (Kámen na dlažbě, 1937; Kamenný pláč, 1939; Hladiny tůní, 1943) a v programové eseji Slovo k mladým (1940) vyslovil za část své generace pocity úzkosti a nejistoty "nahého člověka" před tajemstvím života a smrti; odtud vyrůstaly i básně inspirované válečnými událostmi (Jim hostinou bylo, 1948; Nezapomenutelný čas, 1971; Zahrada v Atlantidě, 1971).
Zejména v 50. a 60. letech se jeho schopnost improvizace uplatnila v tvorbě pro děti (Zima-slunce-sníh, 1957; Malířova zvířátka, 1961; Labutí jezero, 1965; Povídám, povídám pohádky, 1968). Překládal z angličtiny, bulharštiny, francouzštiny, italštiny, latiny, němčiny, portugalštiny, ruštiny, slovinštiny, švédštiny. Zvlášť objevné jsou překlady amerického básníka R. Jefferse.
V roce 1960 se jeho druhou manželkou stala spisovatelka Emílie Stambolieva. Pohřben je na Ústředním hřbitově v Praze – Ďáblicích (IV, 4, 70).