Kostýmní výtvarnice. Absolvovala studium scénografie na pražské Divadelní fakultě Akademie múzických umění. Během studia a krátce poté spolupracovala s režiséry Michalem Dočekalem (Komedie o Adamovi, Dantonova smrt, Večer tříkrálový, Radúz a Mahulena) a Janem Bornou (Hovory na útěku). Po ukončení studia žila dlouhodobě v Indii, USA a Francii, kde se scénografii nevěnovala. Po návratu spolupracovala na několika projektech se scénografem Davidem Markem (např. česká expozice na Pražském quadriennale 2003, kostýmy k inscenaci Čekání na Godota v Národním divadle). Pravidelně spolupracuje s režisérkou Hanou Burešovou – mimo jiné na inscenacích Lhář, Faidra, Experiment, Lékař své cti, Dáváme děťátku klystýr! – „Kašlu na to!“, řekla Hortensie, Slečna Jairová, Mnoho povyku pro nic v Divadle v Dlouhé a Znamení kříže a Amfitryon v Městském divadle Brno. Při práci na inscenaci O líné babičce se opět setkala s režisérem Janem Bornou a v této spolupráci pokračuje i nadále (407 gramů z Bohumila Hrabala, S úsměvy idiotů, Hovory na útěku). Hana Fischerová má na scénografii ráda, že se s každou inscenací člověk octne v úplně novém světě, čase a prostoru. Ji osobně zajímá celý proces vzniku inscenace. I proto chodí na zkoušky a snaží se využít inspiraci, kterou dává herecká akce. Ostatně – bývá to výhodné pro obě strany.