Německý skladatel, violista, dirigent a teoretik. Narodil se v Hanau, zemřel ve Frankfurtu nad Mohanem. Na konzervatoři ve Frankfurtu studoval skladbu u A. Mendelssohna a B. Seklese, housle u A. Rebnera. V letech 1915–1923 byl koncertním mistrem zdejší opery, v letech 1921–1929 violistou Amar-Hindemithova kvarteta, též interpretem vlastních i cizích violových skladeb. Od roku 1927 vyučoval skladbu na Vysoké hudební škole v Berlíně. Z místa profesora byl nacisty vypuzen, odešel do USA, kde získal státní občanství.

V roce 1951 se vrátil do Evropy. Skládal hudbu všech forem a žánrů, platí za nejvýraznějšího představitele neoklasicismu, s ohledem na niterný vztah k dílu a stylu J. S. Bacha spíše za neobarokně orientovaného skladatele. V jednoaktovkách Vrah, naděje žen, Das Nusch-Nuschi a Sancta Susanna se octl v blízkosti expresionistických monodramat Schönbergových. Hindemith byl typem umírněného hudebního modernisty, budoval svou hudbu na tradičních základech. Na melodiku jeho děl měla vliv světská i duchovní německá píseň. V třísvazkovém spisu Návod k vyučování skladby vyložil své tvůrčí kompoziční zásady.