M. Gordon (nar. 1956) je absolventem New York University a Yale School of Music. Podle slov hudebního kritika A. Rosse jeho hudbu ovládá "zuřivost punk rocku, nervózní lesk free jazzu a neústupnost klasické moderny. Kritikou byl považován za nezařaditelného, neboť "zosobňuje střet tajemné introspekce a brutální přítomnosti. Gordonova tvorba zasahuje do všech žánrů včetně opery, zabývá se multimediální tvorbou i hudbou vytvářenou v nahrávacím studiu. Ve spolupráci s režisérem B. Morrisonem vznikly dvě filmové symfonie Gotham (2004) a Dystopia (2008), jimiž navázali na předchozí společný projekt Decasia (2001) pro orchestr a velkoplošnou projekci. .Na libreto Deborah Artman vytvořil Gordon operu Acquanetta, provedenou v Los Angels (2005) v režii R. Foremana, je autorem taneční kompozice Aftermath (2014) a scénických představení Van Gogh Video Opera (1991), Chaos (1994), What to Wear (2005). Komponoval pro soubory Icebreaker (Romeo, 1992, Yo Shakespeare, 1992, Trance 1995) a Ensemble Modern (Love Bead, 1997). Z orchestrální tvorby připomeňme Weather (1997) pro smyčcový orchestr a video, Sunshine pro čtyři skupiny mikrotonálně laděných nástrojů ,1999), Grey Pink Yelolow (2005), Beijing Harmony (2005), vytvořenou na objednávku Národního centra pro múzická umění v Pekingu, Rewriting Beethoven´s Seventh Symphony u příležitosti vystoupení Bamberských symfoniků na Beethovenově festivalu v Bonnu (2006) a No athem (2015). Michael Gordon získal za svou tvorbu četná ocenění, včetně ceny Americké akademie umění a Guggenheimovy nadace.