Životopis
Narozen ve Slaném, zemřel v Praze. Po absolvování Filozofické fakulty UK v Praze učil od roku 1879 na Vyšší městské dívčí škole v Praze. Od 15. 9. 1892 do 15. 9. 1896 vykonával současně funkci dramaturga Činohry Národního divadla, které se vzdal, když byl na škole jmenován ředitelem. V Lumíru uveřejňoval články z oboru kulturní historie, vlastní povídky a především překlady novel z románských literatur. Svými vzpomínkami a výklady přibližoval veřejnosti dílo svého bratra.
Ze všech oblastí jeho činnosti vyniká kvantitou i kvalitou činnost překladatelská. V 80. a 90. letech přeložil pro ND více než 60 her, většinou běžné repertoárové kvality, ale též G. Hauptmanna (Hanička, 1894) a H. Ibsena (John Gabriel Borkman, 1897). Už v roce 1885 upozornil ve Zlaté Praze na nemodernost a místy i nesrozumitelnost starších českých překladů Shakespeara, a připravil tak půdu pro překladatelskou práci Sládkovu.
Bratr básníka a dramatika Jaroslava Vrchlického.