Narozen v Praze, zemřel tamtéž. Ve zpěvu žák A. Appého. Od roku 1865 byl barytonistou Prozatímního divadla a při premiéře Smetanových Braniborů v Čechách ztělesnil postavu rytíře Oldřicha Rokycanského (1866). Členem Národního divadla byl v letech 1881–1887. Jeho zpočátku zvučný baryton ztrácel postupně sílu a výšky, takže později zpíval basové role.

V Prozatímním divadle vytvořil velké množství menších i malých operních a operetních postav, u nichž se snažil zpěvně i herecky odlišit různé charaktery a typy a v detailech vystihnout jejich reálné chování a jednání. V ND však zpíval většinou již jen ve sboru a výjimečně epizodní role. Často účinkoval také v činohrách (v Prozatímním divadle i v ND). Byl typem bohémského umělce oblíbeného v souboru ND i v pražské hudební společnosti.