Ruský prozaik a dramatik ukrajinského původu, představitel ruského romantismu, se silnými prvky kritického realismu, za jehož zakladatele je považován. Narodil se ve Velkých Soročincích, zemřel v Moskvě. Jeho otec V. A. Hohol-Janovskyj byl ukrajinským básníkem a dramatikem. Gogol přednášel na Petrohradské univerzitě historiografii, chtěl se stát historikem a napsal Dějiny světa, nakonec se ale věnoval jenom literatuře. Od r. 1830 vydával povídky inspirované ukrajinským folklorem, z nichž vznikl cyklus Večery na samotě u Dikaňky. Gogol se tu představil jako vynikající vypravěč se smyslem pro humor a svérázný kolorit rodné Ukrajiny, odkud čerpal i další materiál pro svou další povídkovou tvorbu (sbírka Mirhorod - obsahuje povídku Taras Bulba). Další jeho povídky se odehrávají v Petrohradě - Petrohradské povídky ( Něvská třída, Podobizna, Nos) . Další povídkovou sbírkou jsou Bláznovy zápisky (Plášť) . Románem Mrtvé duše, na němž začal pracovat za svého pobytu v Římě, se stal zakladatelem ruského realismu. Živé zůstává také jeho dramatické dědictví. Komedie Revizor, Ženitba a Hráči jsou spíše smutnou satirou , vyjadřující touhu po polidštění člověka.