Narozen v Hořovicích, zemřel v Praze. Po maturitě na reálce v Praze (1897) začal studovat na technice, ale studia nedokončil a stal se úředníkem v asanačním referátu hl. m. Prahy. Odtud byl v roce 1921 přeložen do městské knihovny, o jejíž vybudování se značnou měrou zasloužil a v níž nakonec působil jako přednosta literárního oddělení. Hodně cestoval (Francie, Německo, Řecko), byl vášnivým hudebníkem (violoncellistou), účastnil se též hnutí svobodných zednářů. Nejvýznamnější součástí jeho díla jsou překlady, a to hlavně dramatické, skrovnější je jeho beletristika původní: společensko-kritické komedie, básnická prvotina v dekadentním slohu a mládeži určené prózy o českých hudebnících.