Italský hudební skladatel, známý hlavně svou filmovou hudbou, se narodil v Římě, zemřel tamtéž. Jeho mimořádné dílo zahrnuje širokou škálu žánrů, tvoří pro divadlo, rozhlas a film, ať už jako skladatel, aranžér nebo dirigent. Na římské konzervatoři (Conservatorio di Santa Cecilia) absolvoval v roce 1946 hru na trumpetu. Později, v roce 1954, získal diplom také z kompozice, kterou studoval pod vedením Goffreda Petrassiho. Už koncem 50. let napsal svá první koncertní díla, poté působil jako aranžér pro italskou televizní společnost RAI a RCA.

Jako skladatel filmové hudby debutoval v roce 1961 ve filmu Federál režiséra Luciana Salceho. Světovou slávu mu potom přinesly westerny Sergia Leoneho: Pro hrst dolarů (1964), Pro pár dolarů navíc (1965), Hodný, zlý a ošklivý (1966), Tenkrát na západě (1968) a Kapsy plné dynamitu (1971). V roce 1965 se připojil k improvizační skupině Nuova Consonanza. Od roku 1960 napsal hudbu k více než 450 filmům celé řady režisérů slavných jmen jako: Sergio Leone, Gillo Pontecorvo, Pier Paolo Pa­solini, Bernardo Bertolucci, Giuliano Montaldo, Lina Wertmuller, Giuseppe Tornatore, Brian De Palma, Roman Polanski, Warren Beatty, Adrian Lyne, Oliver Stone, Margarethe Von Trotta, Henry Verneuil, Pedro Almodovar nebo Roland Joffe.

Mezi nejslavnější jeho filmy (vedle italských westernů) patří: Bitva o Alžír, Sacco a Vanzetti, Bio ráj, Legenda o "1900", Malena, Neúplatní, Tenkrát v Americe, Mise nebo U-Turn. Jeho mimofilmové dílo čítá od roku 1946 přes 100 kompozic, jako např. Concerto per Orchestra n. 1 (1957); Frammenti di Eros (1985); Cantata per L'Europa (1988); UT, per tromba, archi e percussioni (1991); Ombra di lontana presenza (1997); Voci dal silenzio (2002); Sicilo ed altri frammenti (2007); Vuoto d'anima piena (2008).

Od roku 2001 se věnoval intenzivní koncertní činnosti. Koncertní tvorbu pro symfonický or­chestr a pěvecký sbor představil na více než stovce koncertů v Evropě, Asii, USA, i střední a Jižní Americe. Během své dlouhé kariéry získal řadu ocenění: vedle Zlatého lva se mu podařilo získat 8 cen Nastri D’argento, 5 cen BAFTA, 7 cen David Di Donatello, 3 Zlaté glóby, cenu Grammy a jednu Evropskou filmovou cenu. V roce 2009 mu tehdejší prezident Francie Nicolas Sarkozy udělil Řád čestné legie. Je také držitelem 27 zlatých a 7 platinových disků, 3 zlatých desek a ceny Critica discografica za hudbu k filmu Louka. Soundtrack z filmu Hodný, zlý a ošklivý byl uveden do Síně slávy Grammy v roce 2009. Sám Morricone potom získal prestižní cenu Polar Music v následujícím roce. V roce 2007 dostal Morricone Čestného Oscara, uděleného filmovou akademií za celoživotní dílo.

Jeho hudba zní také v mnoha filmových dílech i televizních inscenacích 21. století, z těch nejznámějších jmenujme Tarantinovy filmy Kill Bill (2003), Auto zabiják (2007), Hanební parchanti (2009) nebo Nespoutaný Django (2012). V roce 2014 se podílel na vzniku vlastního dokumentárního portrétu, který natočil Giuseppe Tornatore. R. 2015 uvedl mši pro papeže Františka, k jejímuž zkomponování byl požádán jezuitským řádem, u příležitosti dvoustého výročí ob­ovení kongregace řádu v Římě.