Polský skladatel a klavírista. Narodil se v Polsku v Železowe Woli, zemřel v Paříži. Jeho otec pocházel z francouzské selské rodiny usazené v Lotrinsku na statku polského velmože. Chopin prožil dětství a mládí v harmonickém rodinném prostředí obklopen péčí rodičů a sester. Jeho prvním učitelem hudby byl Čech Vojtěch Živný, jemuž věnoval jednu ze svých prvních klavírních skladeb. Hlavní studia v klavíru a kompozici absolvoval na varšavské konzervatoři, kde se na Bachovi učil polyfonii a na Haydnovi a Mozartovi klasickým formám, na Hummelovi klavírní techniku a Fieldovi snivou elegickou náladovost melodie. V době svých studií na konzervatoři také poznával polské lidové písně a tance z různých regionů. Poprvé koncertoval ve Varšavě, když mu bylo 8 let. V roce 1831 se trvale usadil v Paříži, kterou opouštěl jen při koncertních cestách nebo zdravotních pobytech v lázních (mj. v Karlových Varech a Mariánských lázních). Stýkal se a přátelil s N. Paganinim, F. Lisztem, H. Berliozem, z českých hudebníků s houslistou J. Slavíkem. Důležité bylo Chopinovo setkání s Klárou a Robertem Schumannovými v Lipsku (1835 a 1836). Z literárů mu byli zvláště blízcí H. de Balzac, H. Heine a mnohaletá intimní přítelkyně G. Sande. Celé Chopinovo dílo je určeno klavíru. Skladby pro sólový klavír jsou označeny pod 74 číslovanými opusy, jejich počet je však mnohonásobně vyšší. Chopinova hudba rostla z polských národních zdrojů i děl současníků. Největší vliv na něho měli z cizích autorů Weber a Schubert. Chopin však záhy dospěl k osobitému hudebnímu stylu, který spočívá ve virtuózním ovládání všech technických fines klavírní hry. Hudebně je Chopin básníkem klavíru značného výrazového rozpětí, jež sahá od intimních nálad až po dramaticky expresívní hudební obrazy nejenom ve velkých formách, ale i v intimnějších klavírních miniaturách. Chopin ovlivnil romantickou a postromantickou klavírní skladbu Lisztovu, Smetanovu, Skrjabinovu a Debussyho. Podstatným způsobem ovlivnil Smetanovy kompoziční začátky.