Narozena v Praze, zemřela v Semicích. Tančit se učila v baletní škole R. Remislavského v Praze. První angažmá získala ve Velké operetě (1942–1945), po osvobození působila v Hudebním divadle Karlín (1945–1947). V roce 1947 se zúčastnila se skupinou B. Milce mezinárodní soutěže tanečních souborů v Kodani. V sezoně 1947/1948 působila v baletu Slovenského národného divadla Bratislava (např. Princezna v Nedbalově Pohádce o Honzovi). Do Státního divadla Brno, kde působila v letech 1948–1953, ji přivedl Ivo Váňa Psota, který ji obsadil do několika významných rolí, např. Odilie (Labutí jezero, 1950), Cizinka (Král Ječmínek, 1951).

Do Národního divadla byla angažována jako sólová tanečnice 1. 1. 1954 a setrvala zde až do svého odchodu do penze v roce 1973. V ND vytvořila na 20 rolí, nejčastěji něžné dívčí postavy, v nichž se uplatnily její zjevové přednosti – např. Marie (Bachčisarajská fontána), Odetta, Kateřina (Kamenný kvítek). Přesvědčivě však ztvárnila především postavy svůdnic, které dokázala vyjádřit s maximální psychologickou pravděpodobností: Aegina (Spartakus), Vévodkyně (Doktor Faust). Příznačný byl pro ni plastický roztančený a čistě tvarovaný pohyb rukou a zejména jemná, avšak účinná mimika její sličné a oduševnělé tváře.

Jejím prvním manželem byl houslista Libor Hlaváček. Získala Cenu Thálie 2014 za celoživotní taneční mistrovství.