Životopis
Barytonista. Narozen v Sazené u Velvar, zemřel v Praze. Hudební vzdělání získal u venkovských kantorů a lidových muzikantů, zvláště u J.Tomana a A.Liehmana. V Praze vstoupil
na gymnázium, ale po dvou letech se už cele věnoval hudbě a zpěvu u J.Chládka.
Na doporučení tenoristy A.Andera získal v roce 1854 angažmá ve Vídni jako sborista Dvorní opery (Hofoper), kde záhy zpíval i menší barytonové role a pokračoval
v pěveckých studiích u J.N.Becka. Snažil se tu osvojit si dokonalou zpěvní techniku zejména italských zpěváků. Na doporučení P.Švandy ze Semčic vystoupil poprvé 14.října 1864 v Prozatímním divadle a po mimořádném ohlasu u obecenstva byl ředitelem F.Liegertem hned angažován. Z Prozatímního divadla přešel v roce 1881
do souboru ND, v němž setrval až do 28.února 1888, kdy odešel do důchodu.
V operní škole Prozatímního divadla (1873/1874), vedené B.Smetanou, mu byla svěřena výuka zpěvu v mužském oddělení. Vyučoval i soukromě (mezi jeho žáky byli A.Krössing, A.Vávra, K.Čech, M.Sittová, E.Maislerová, H.Cavallárová aj.). Rozsáhlá byla rovněž jeho činnost koncertní, v níž v Praze a na venkově propagoval zejména soudobou českou umělou píseň. Vedle toho sám komponoval, zvláště vlastenecké písně a sbory, z nichž mnohé přešly do repertoáru koncertních pěvců a zpěváckých spolků. Po odchodu z ND zde ještě několikrát hostoval a do roku 1892 spolupracoval s ND jako pěvecký pedagog (učil např. K.Veselého, F.Pácala, J.Trtníka, A.Horu aj.)
Manžel zpěvačky Marie Štolcové, později (1890) zpěvačky Josefíny Černé. Otec zpěvačky Ludmily Lvové-Innemannové, tchán herce a režiséra Rudolfa Innemanna.