Narozen v Moskvě (Rusko), zemřel v Praze. Od 1930 studoval na ruském reálném gymnáziu v Moravské Třebové, od 1931 pak na Zemské vyšší reálce v Prostějově. 1938 maturoval a začal studovat češtinu a němčinu na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy (FF UK). Pro účast na studentských akcích v listopadu 1939 byl do roku 1942 vězněn v koncentračním táboře Sachsenhausen, po návratu pracoval jako úředník v Prostějově a od 1944 jako redaktor nakladatelství Dědourek v Třebechovicích pod Orebem (1944-1945). Po válce pokračoval ve studiu oboru srovnávací literatury na FF UK, dokončil jej 1951 doktorskou prací. Současně byl 1945-1947 redaktorem nakladatelství Mladá fronta, 1947-1951 tajemníkem odboru pro kulturní styky s cizinou ministerstva informací. 1948-1949 působil jako dramaturg Čs.státního filmu, 1950-1953 jako dramaturg Realistického divadla v Praze. 1954-1969 byl redaktorem Literárních novin, současně spolupracoval s Filmovým studiem Barrandov jako dramaturg a scénárista (1966-1969). Od 50.let se soustavně věnoval divadelní kritice, 1969 se stal redaktorem Divadelních novin. 1970-1973 pracoval jako noční hlídač v Národní galerii, poté odešel do důchodu. Patřil k prvním signatářům Charty 77. Od poloviny 70.let se aktivně se svou manželkou podílel na opisování a šíření samizdatu. Významná byla jeho spolupráce na teatrologicky koncipovaném časopise O divadle (1986-1989). 1990 se vrátil do redakce Literárních novin.
Manžel překladatelky Drahoslavy Janderové, otec herečky Lenky Machoninové.
Pohřben je v Praze na Olšanských hřbitovech (IX, 3, 300).