Narozen v Praze, zemřel tamtéž. Po skončení studií klasické filologie a češtiny na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy v roce 1960 nastoupil 1. 12. 1961 v Divadle F. X. Šaldy Liberec jako dramaturg a působil v této funkci do 31. 12. 1970. Od roku 1971 do konce sezony 1978/1979 zde pracoval jako režisér činohry (např. Camus: Nedorozumění; Durasová: Celé dny po stromech; Weingarten: Léto; Weiss: Hölderlin).

Od roku 1980 se stal dramaturgem Činohry Národního divadla, kde zůstal až do své předčasné smrti. Zde se podílel na inscenacích vrcholných klasických děl, inicioval řadu jejich nových překladů. Literárně-vědná a filologická příprava ovlivňovala jeho dramaturgickou práci a přivedla ho i k činnosti překladatelské – pro liberecké divadlo přeložil např. Camuho hry Caligula (1965) a Nedorozumění (1969), Dostojevského/Camuho Běsi (1967), Shakespearovy hry Bouře (1968) a Hamlet (1969). Přeložil též pět Eurípidových tragédií, které sestavil do cyklu Pokořitelé Tróje (uvedlo Divadlo Labyrint 1994).