Narozena v Kuklenách (Hradec Králové), zemřela v Sofii. Dcera učitele a ředitele kůru, který jí dal první hudební vzdělání. V letech 1902–1908 studovala na pražské konzervatoři klavír, absolvovala ve třídě K. Hoffmeistra. V letech 1908–1910 učila na Janáčkově varhanické škole v Brně. Seznámení s bulharskou sopranistkou Ch. Morfovou hluboce ovlivnilo celý její další život a tvůrčí vývoj. Morfová se stala její učitelkou zpěvu. Obě přítelkyně podnikaly už před první světovou válkou četná koncertní turné a také jako zpěvačky spolu začaly hostovat u Východočeského divadla (1920), v divadle v Brně (1920, 1921), v Olomouci (1923), v Plzni (1923–1926, 1928; v roce 1924 zde Prokopová zpívala dramatickou roli Krasavy ve Smetanově Libuši), ve Slovenském národném divadle Bratislava (1927, 1933) aj.
K stálým hostům Národního divadla patřila Prokopová od roku 1918. Obě umělkyně k němu byly angažovány 1. 5. 1920 a společně z něho i odešly 30. 6. 1923. Od 30. let působila Prokopová trvale v Bulharsku. Zasloužila se tam významně o rozvoj sólového i sborového vokálního umění a o plodné bulharsko-československé hudební styky. V ND vystoupila pohostinsky ještě v roce 1927 a 1928.