Narozen v Chotěboři, zemřel v Praze. Absolvoval Filozofickou fakultu Univerzity Karlovy (dějiny umění a klasickou archeologii, PhDr. 1924). Malířem a výtvarníkem se stal bez odborného školení. Vždy se vyhýbal kolektivním programům i jakékoli skupinové aktivitě. Na surrealismus reagoval velmi osobitým způsobem, neboť předjímal mnohé z objevů poválečného uměleckého vývoje. Pravidelně vystavoval od roku 1920 mimo spolky a skupiny. Pouze v roce 1921 byl hostem 3. výstavy Tvrdošíjných a v roce 1937 se stal členem pařížského Salónu Nadnezávislých. Zabýval se také tvorbou propagační grafiky, je autorem např. postavy mouřenína na čokoládě Kofila a modré hvězdy Orion.

Jako scénograf se poprvé uplatnil v Kolínském klubu mladých (na realizaci divadelních představení se zde podíleli kritici A. Černík, R. Fleischner). Od roku 1924 začal pohostinsky navrhovat výpravy pro Národní divadlo. Výtvarně spolupracoval např. s režisérem K. H. Hilarem na inscenaci Shakespearova Romea a Julie. Ke konci 20. let vytvořil několik výprav pro režiséra V. Šulce. V teoretických statích vystupoval proti uměleckým výbojům tehdejší moderny, zvláště kritizoval konstruktivismus. Nesnažil se experimentovat, většinou těžil z objeveného, nejvíce ho ovlivňoval V. Hofman. Po dlouhém odmlčení se vrátil k divadlu v roce 1939, kdy vytvořil svou poslední výpravu k Frejkově inscenaci Molierova Amfitryona a k Frašce o paštice a dortu.