Finský hudební skladatel. Narodil se v Hämeenlinně, zemřel v Järvenpää. Syn lékaře z jižního Finska, od dětství hrál na housle a klavír. Na přání rodičů začal v roce 1885 studovat v Helsinkách práva, ale současně se zapsal na konzervatoř, kde studoval hru na housle. V kompozici byl žákem M. Wegeliuse. Pokračoval ve studiu skladby v Berlíně (1890) a ve Vídni (1891). Po návratu do Helsinek (1892) uspořádal první koncert ze svých skladeb. Velké jméno si získal zejména v Americe, kde mu na Yale university v New Haven byl udělen čestný doktorát (1914). Anglie mu ještě za jeho života uspořádala festivaly z díla (Londýn 1938, Edinburgh 1947).

V početném díle zaujímají hlavní místo programní skladby a symfonie. V symfonických básních ovlivnil Sibelia Liszt, komponista jim ale propůjčil obsah inspiracemi z finského eposu Kalevala. Národní látka děl přivedla Sibelia i ke studiu finské lidové písně. Autor nápěvy finských lidových písní necituje, těží pouze z jejich rytmicko-melodických a tonálních principů. Z národních hudebních zdrojů čerpá i ve svých sedmi symfoniích. Napsal jedinou operu, jednoaktovku Panna ve věži. Významné jsou jeho činoherní hudby. K Sibeliovým nejpopulárnějším skladbám se řadí Koncert pro housle a orchestr d moll (1903).