Narozen v Praze, zemřel tamtéž. Malíř realistického směru, zabývající se zejména portrétní malbou a historickými tématy (studoval zprvu v Praze 1876–1878 a pak 8 let v Mnichově). Ve zpěvu byl žákem J. Lva. Po zkušebním vystoupení v Národním divadle 19. 6. 1889 v roli Renata (Maškarní ples) byl od 1. 9. 1889 angažován. Většina hudebních kritiků se však postavila proti jeho protekčnímu přijetí.

Skramlíkův baryton se jevil jako technicky a výrazově nehotový a jeho jevištní pohyb působil amatérsky. Nejlépe se uplatňoval v postavách aristokratů. Po zájezdu ND do Vídně odešel 31. 8. 1892 ze souboru. Po krátkém divadelním intermezzu se zcela věnoval malířství v ateliéru V. Brožíka na pražské Akademii výtvarných umění.

Syn Emiliána rytíře Skramlíka, pražského starosty a předsedy Družstva ND.