Narozen v Praze, zemřel tamtéž. Prozaik, autor knih pro mládež, překladatel, esejista, literární, divadelní a kulturně-politický publicista. Studoval na Akademickém gymnáziu v Praze, později na obchodní akademii v Praze-Karlíně. Po maturitě (1938) zahájil studium angličtiny a češtiny na filozofické fakultě, po uzavření českých vysokých škol nacisty se stal 1939 redaktorem nakladatelství Evropský literární klub. V letech 1941–1945 se nechal zaměstnat u otce na rodovém statku v Drahelicích u Nymburka jako kočí, a tím se vyhnul totálnímu nasazení; zároveň nadále literárně pracoval.

Po válce krátce působil v redakci Svobodného slova, 1945–1946 v odboru knižního trhu na ministerstvu informací, 1946–1949 byl redaktorem Národního osvobození, 1949–1957 lektorem a později dramaturgickým tajemníkem umělecké rady v Československém státním filmu. 1957 onemocněl tuberkulózou, po vyléčení se od 1959 živil výlučně překlady z anglické a americké literatury. V 60. letech hojně cestoval (Anglie, Norsko, USA aj.). Během tzv. normalizace se účastnil politického a kulturního disentu, byl jedním z prvních signatářů Charty 77.

Po r. 1989 se znovu vrátil do veřejného života, studijně pobýval na několika univerzitách v USA, r. 1990 se habilitoval v oboru dramaturgie a vyučoval na Akademii múzických umění v Praze, 1991 se stal jejím rektorem, 1992 se funkce vzdal. Přijal také četné společenské funkce (Společnost F. Kafky, Fond B. Němcové pro autory postižené nouzí, Penklub aj.). R. 1991 mu byl udělen Řád T. G. Masaryka III. stupně. 1993 obdržel izraelské vyznamenání "Spravedlivý mezi národy" a zároveň se stal čestným občanem Izraele za pomoc židovskému obyvatelstvu v době holokaustu.

K výčtu inscenací, na kterých v Národním divadle spolupracoval, patří Strakonický dudák aneb Hody divých žen s premiérou 17. 11. 1958, ve které byl autorem veršů.

Pohřben na Břevnovském hřbitově u sv. Markéty v Praze (D, odd. 2, hrob č. 1/2).