Americký dramatik, básník a prozaik, představitel psychologického dramatu. Narodil se v Columbusu (Mississippi), zemřel v New Yorku. Studoval na Missourské univerzitě v Columbusu (1930–1932). V St. Louisu a New Orleansu vystřídal několik zaměstnání. V mládí psal básně, povídky a realistické aktovky sociálního charakteru. Prvním jeho úspěchem bylo bylo drama Skleněný zvěřinec (1944), odměněné Cenou newyorské kritiky r. 1945. Jeho následující hra Tramvaj do stanice Touha (1947) je vrcholem americké psychologické dramatiky těch let (Pulitzerova cena a Cena newyorské divadelní kritiky, 1948). Hra ukazuje na vlastní zážitkové zdroje Williamsovy dramatiky, ale i na jeho blízkost A. Strindbergovi, E. O'Neillovi a D. H. Lawrencovi.
Ve sklonu k symbolismu Williams nejdále zašel v dramatu Camilo Real. Ve fantaskním quasi-latinsko-americkém prostředí oživil a svedl dohromady několik známých postav (Dona Quijota, Casanovu, lorda Byrona, literární postavy Hugovy a Dumasovy). K životní realitě se vrátil v nejkomediálnější ze svých her Tetovaná růže (1963). Druhou Pulitzerovu cenu mu získalo drama Kočka na rozpálené plechové střeše. Sestup Orfeův (1960) mísí řecký mýtus s křesťanským. Efekty drastiky a násilné smrti, pro které bývá Williams také řazen do školy americké gotiky, se stále stupňují. Projeví se i v dalším dramatu Sladké ptáče mládí (1959). Ve hře Noc s leguánem opět životní ztroskotanci obojího pohlaví hledají útěchu jeden u druhého. Povídka Římské jaro paní Stoneové (1950) patří k jeho nejlepším ženským portrétům. Williams po ztrátě životního přítele upadl do těžké deprese. Byl závislý na barbiturátech, měl problémy s alkoholem, na jehož otravu zemřel.