Narozena ve Zdicích (okr. Beroun), zemřela v Kařezu (okr. Rokycany). V začátcích zpívala pod jménem Romanová. Studovala klavír u K. Slavkovského (1892–1898) a J. Jiránka, teorii u V. Nováka a zvláště zpěv na Pivodově škole. Působila jako altistka opery v Lublani (1901–1902) a krátce v Plzni (1902); přeškolila se na vysokodramatický soprán ve francouzsko-italské škole Marchesi u Mme B. Francové (1902–1906).

Nastoupila u opery v Kolmaru (1906–1907), v Barmen (1907–1910) a ve Štrasburku (1910–1919). Zdokonalila se v bel cantu u C. Emericha (1920) a stala se soukromou učitelkou zpěvu v Plzni (od 1920), kde učila též na Městské hudební škole, pak na Hudební pedagogické škole B. Smetany (celkem od roku 1934 do roku 1959 s přestávkou 1951–1954, kdy byla pěveckou poradkyní v divadle v Prešově). Pohostinsky zpívala (1907–1918) na četných scénách v Německu (Drážďany, Berlín, Lipsko aj.), Holandsku (Amsterodam, Rotterdam, Haag), Švýcarsku (Bern) i v Praze. Byla činná též koncertně.