Narozen v Opavě, zemřel v Třebotově. Studoval reálné gymnázium v rodišti (maturoval 1930) a práva na Univerzitě Karlově v Praze (JUDr. 1935). Hudbě se učil v Opavě, v Praze a ve Vídni. Před 2. světovou válkou se stal kandidátem advokacie. Za okupace byl vězněn v koncentračním táboře v Lodži (1941–1945). Po osvobození pracoval jako úředník, pak tajemník Mezinárodního hudebního festivalu Pražské jaro (1948–1952), pracovník Syndikátu čs. skladatelů (1952–1954), dále působil v koncertním jednatelství Hudební a artistické ústředny (od 1954) a jako ředitel Svazu československých skladatelů (od 1956). Byl bystrým a pohotovým organizátorem.

Významná byla též jeho činnost literární – přispíval do našich i zahraničních novin a časopisů, psal články o dramaturgii operních divadel a operní problematice vůbec, podával kritiky o operních premiérách a představeních na našich i zahraničních scénách, sestavil sborník Pražské jaro aj.