Boris Čechovský
Datum narození
13.07.1909
Datum úmrtí
23.02.2008
Životopis
Tenor, stěžejní představitel partií romantického a veristického operního repertoáru. Narodil se v krymské Jaltě, zemřel v Brně. Jeho cesta k divadlu a k popularitě vůbec nebyla přímočará. Jako patnáctiletý se ocitl v Československu, jež tehdy bylo útočištěm mnoha rodin emigrantů ze vznikajícího Sovětského svazu. V Brně vystudoval zeměměřičské inženýrství na Vysokém učení technickém a dosáhl titulu inženýra. Své profesi se pak také věnoval, ale lákal ho zpěv, k němuž měl evidentní talent. Učil se zpívat u řady pedagogů a největší vliv na něj měl někdejší barytonista brněnské české i německé operní scény, ve své době velmi kvalitní, oblíbený a ceněný pedagog Bohdan Černík.
V roce 1939 měl možnost prokázat svůj talent na jevišti. V olomoucké opeře zpíval roli Cavaradossiho v Pucciniho Tosce. Během německé okupace byl nějakou dobu vězněn za své politické aktivity. Jeho touha zpívat a prosadit se na operní scéně ho neopouštěla ani po válce. Vedení Janáčkovy opery v té době hledalo tenoristu zejména pro obor romantických oper devatenáctého století, což pro Čechovského byla velká příležitost. 21. 11. 1947 se tak poprvé v Brně představil v roli Pinkertona v Pucciniho Madame Butterfly a současně byl rovněž obsazen do role Rudolfa v Bohémě. Dostavil se úspěch a v obou rolích byl poté řadu let na brněnské scéně jejich takřka výhradním představitelem.
V prvních sezonách v nich účinkoval jako stálý host souboru, což platilo i o rolích Manrica ve Verdiho Trubadúrovi a Dona José v Bizetově Carmen. V roce 1949 převzal funkci šéfa operního souboru v Brně Z. Chalabala a nabídl Borisi Čechovskému stálé angažmá. Čechovský nebyl herecký talent, ale díky své pověstné píli a pracovitosti se dokázal vypořádat nejen s charaktery romantických operních tenorových hrdinů, ale i s postavami, jež vyžadují složitější vykreslení charakteru včetně komiky (např. Ernesto v Donizettiho Donu Pasqualeovi a zejména hrabě Almaviva v Rossiniho Lazebníkovi sevillském). Almaviva byl jednou z jeho nejlepších rolí a měl možnost se v ní představit i v pražském Národním divadle.
Uplatnil se dobře i v jiném typu rolí. V ruském repertoáru to byly postavy Lenského v Čajkovského Evženu Oněginovi a kněževice Vladimíra v Borodinově Knížeti Igorovi. V řadě repríz Dvořákova Jakobína ztvárnil roli zamilovaného Jiřího. Ve světové premiéře Janáčkova Osudu byl představitelem konzervatoristy Brázdy, ve Věci Makropulos Janka Pruse a pěvce Lumíra ve skladatelově prvotině Šárka. V Mozartově opeře Cosi fan tutte se se ctí vypořádal s rolí Ferranda, ve Figarově svatbě vystoupil v roli Dona Curzia a ve Wagnerově Bludném Holanďanovi v postavě Dalandova Kormidelníka.
Byl pilným propagátorem opery při častých zájezdových vystoupeních. S divadlem se Boris Čechovský rozloučil 29. ledna 1972 v roli císaře Altouma v Pucciniho Turandot. I po odchodu na odpočinek zachoval divadlu a členům jeho Klubu přátel svou přízeň a udržel si až do závěru svého života svěžest a zájem o divadelní dění.
Role
Jan Hus (Státní divadlo Brno) premiéra SEZONA 1957/1958 - Svědek laik
Šárka (Státní divadlo Brno) premiéra SEZONA 1957/1958 - Lumír, pěvec
Věc Makropulos (Státní divadlo Brno) premiéra SEZONA 1957/1958 - Janek
Osud (Státní divadlo Brno) premiéra SEZONA 1959/1960 - Student, Hrázda
Z mrtvého domu (Státní divadlo Brno) premiéra SEZONA 1960/1961 - Hlas za scénou
Vojna a mír (Státní divadlo Brno) premiéra SEZONA 1962/1963 - Gérard
Lazebník sevillský premiéra SEZONA 1963/1964 - Hrabě d´Almaviva
Řecké pašije (Státní divadlo Brno) premiéra SEZONA 1963/1964 - Andonis